Pět řek

Romantická cyklistická trasa spojuje hned pět říčních údolí, z nichž každé je jiné a má svůj zcela zvláštní, nezaměnitelný půvab. Dunaj je zřejmě pro každého pojem. Pro mnohé je pojmem rovněž řeka Altmühl – a s ní spojené idylické údolí Altmühltal. Avšak kdo zná řeky Pegnitz, Vils a Nábu? Jsou to opravdové tajné tipy, daleko od vyšlapaných turistických cest.

Níže naleznete informace o hlavních bodech cyklostezky podél pěti řek.

Dunaj

Druhá nejdelší řeka v Evropě vyvěrá na jihu Schwarzwaldu. Na své cestě na východ protíná následující země: Německo, Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Srbsko. Jako přirozená hranice od sebe odděluje Bulharsko a Rumunsko a poté ústí po téměř 3000 kilometrech ve velké deltě do Černého moře. Na jeho březích se tak jako perly na šňůře řadí historická města i nádherné metropole.

Altmühl

Řeka Altmühl pramení blízko Rothenburgu ob der Tauber a téměř 200 kilometrů teče na jihovýchod, poté se u Kelheimu vlévá do Dunaje. Její název je keltského původu a umožňuje různé interpretace. Mohl by se skládat z keltských částí slov ‚alk‘ (velmi) a ‚moin‘ nebo ‚mun‘ (tichý, klidný, mírný), což se dá vyvodit z rychlosti toku řeky Altmühl: Patří k nejpomalejším řekám a k řekám s nejmenším spádem v Německu.

Pegnitz

Pramen řeky Pegnitz se nachází u vrchu Schlossberg u stejnojmenného města ve Francích. Odtud řeka teče do Norimberka, kde se větví do několika ramen a malebně protéká městem. Po přibližně 115 kilometrech se řeka Pegnitz spojuje u Fürthu s řekou Rednitz a teče dál jako Regnitz. Kvůli hojnosti ryb a jako hnací síla pro četné mlýny je tato řeka již od středověku důležitou hospodářskou tepnou celého regionu.

Vils

Tato řeka pramení v Kleinschönbrunnu severně od města Amberg a stáčí se od Vilsecku poměrně trvale směrem na jih. Po asi 90 kilometrech ústí u Kallmünzu do Náby. Řeka Vils výrazně poznamenala celý region, a to nejen co se krajiny týče. Ve středověku měla velký význam jakožto přepravní cesta pro železo, které se v této oblasti těžilo. Po celá staletí se její vodní síla používala jako pohon mlýnů a vodních hamrů a její břehy ještě dnes lemují četné zámky, svědčící o někdejším bohatství jejich pánů.

Nába

Její název má svůj původ v indogermánském slově ‚nebh‘, které znamená tolik, co ‚vlhký‘ nebo ‚voda‘ a objevuje se ve variantě ‚Nabas‘ již v období raného středověku. Tato řeka pramení v Hornofalckém lese a po asi 150 kilometrech vtéká do Dunaje. Na své cestě směrem na jih míjí nefalšovanou, v některých úsecích divoce rozeklanou přírodní krajinu Bavorské Jury. Její tok krášlí strmě se pnoucí skály nalevo i napravo od říčního údolí, čarovná stará slepá ramena a bohatá květena a zvířena.